Zima

 

Nevím, jak u vás, ale u nás zase sněží. A to v neděli psali, že je to poslední zimní den. Ještě, že nejsem meteosenzitivní. Mám radost, že se nám podařilo zařídit pár věcí, které nejsou zásadní, ale sežerou spoustu času. Například dovízt z bytu okno ke sklenáři, páč ho Stela rozbila. Sejít se u kafe s ostatními vlastníky bytů v domě, abysme se dohodli, co letos za společné peníze vylepšíme. Dohodnout se a shodnout se. Jsem za to ráda. Konečně jsme taky zjistili, kterej zvonek je náš.

 

Dnes večer sama doma.

Od pátku do dnešního rána návštěvy, protože měl I. významné narozeniny. Rozestlala jsem dokonce i pohotovostní postel v pracovně. Dnes si budu moct vybírat, kde spát. Určitě ne v ložnici, protože I. potřebuje mít na spánek zimu. Já sice taky, ale ne vyloženě arktickou. Včera mi nedovolil dát topení z nuly aspoň na jedničku a musela jsem spát v teplákách a lyžařskejch ponožkách. Když jsem si stěžovala, že mi je stejně pořád zima, tak I. chtěl, abych si vzala čepici. To už jsem odmítla. Nakonec mi aspoň půjčil psa, aby mě hřál na zádech.

 

Napadl mě námět na sitcom (se zimou nemá nic společnýho).

Ale nevím, jestli se mi ho chce rozepsat a nabízet.

Mohla bych jenom prodávat náměty, který by psal někdo jinej.

A já bych si doma přemýšlela a četla.

... asi to nevyjde.